Jdi na obsah Jdi na menu
 

Les ztracených duší

 Je ráno. Jack, Sue, Mike, David, Tony a Leo se sešli u starého dubu.  Tony měla noviny a četla. „ Duch zakleté Christin se vrátil. Pro ty, kdo neví, je Christin zakletá dívka pohřbená v lese u Národního parku. Doporučujeme, aby jste tam nechodili, protože začínají mizet lidi. Opravdu vás varujeme a ti, kdo nevěří a půjdou do lesa, potká vás neštěstí a kdo ví co ještě.“ „Myslíte, že to je pravda?“ zeptal se Leo. „ Já nevím, můžeme to jít večer prozkoumat“ řekl David. „Jo a můžeme vyjít v osm.“ Řekl Jack. Jack má černé vlasy a zelené oči. Sue je zrzka a oči má taky zelené a má pihy. Mike je blonďák a vlasy mívá rozcuchané jako vrabec. Oči má modré. David má vlasy hnědé a oči taky modré. Tony má hnědé vlasy a hnědé oči a Leo má zrzavé vlasy a oči zelené. Jsou to sourozenci. Matka i otec odjeli na delší dobu a hlídá je jejich nevlastní teta, která je ani moc nehlídá, nemá o ně zájem, nemá je ráda a je jí jedno, co dělají a co se jim stane. Jmenuje se Kate a vlasy má černé. Oči má taky černé a má vražedný pohled. Ten pohled děti umí taky a občas se jich lekne i teta. Všichni mají takový vážný výraz, ale umí se smát o sto šest. Tony měla jedenáct let, Leo třináct, David má dvanáct a Sue taky, Mike a Jack měli patnáct. Cestou domů šli do obchodu a každý si koupil baterku, vysílačku a potom si zašli do restaurace na oběd. Po obědě si zašli na zmrzlinu. Došli domů a teta seděla u televize. „ Ahoj teto“ pozdravili a teta jenom odsekla „ Nazdar!“ „ Emm……… večer tu nebudeme, protože….“ „ Nás Nika pozvala na noc na dva týdny“ skočila Jackovi do řeči Tony a našla správnou výmluvu. „ Mm“ zamumlala teta a děti odešly do pokoje. Stěny byly bílé, byli tam tři poschoďové postele a jeden stůl s šesti židlemi. Koberec měli modrý a měli tam jedno velké okno. Bydleli v rodinném baráku a pokoj měli v druhém patře. Měli tam ještě televizi. Mike ji zapnul. Mluvil tam blonďatý moderátor. „ Dobrý podvečer. Duch zakleté Christin se vrátil a unáší lidi. Pro ty, kteří neví, je Christin zakletá dívka a pohřbená v lese u nedalekého národního parku. Prokleli ji kvůli tomu, že si mysleli, že je čarodějka, protože jak si hrála s ohněm a popálila se, tak se jí nic nestalo. Upozorňuju, nechoďte do toho lesa.“ A vypli to. Bylo sedm hodin a tak si vzali batoh. Dali si tam tousty a termosku s limonádou. Oblíkli si bundu s kapucí pro případ, že by pršelo a na opasek si přicvakli baterku a kapesní nožík. Vyrazili a tak v osm byli na místě. Rozsvítili si baterku a pomalu vkráčeli do lesa. „ Tak jdeme“ řekla rozpačitě Sue a vešli do lesa. Šli mlčky a pomalu. Šli a slyšeli své kroky. Pod nohama jim křupalo listí. Bylo za dvacet minut půl noc a pomalu se blížili k hrobu zakleté dívky. Schovali se za keř a pozorovali hrob. Najednou padla mlha. Měsíc byl v úplňku a trochu osvětlil les. Najednou zaslechli dívčí hlas jak krásně a smutně zpívá. Ztuhli a stále zírají na hrob. Až najednou z něho stoupala dívka. Měla černo černé vlasy a měla je rozcuchané, bílé potrhané šaty a v rukou, nohou i v obličeji měla díry. Byla skoro průhledná. Poblíž byl další hrob, ale nebyl zasypaný a nebylo v něm tělo, ani kostra. Strachem ani nedýchali, když pozorovali zakletou, mrtvou, zpívající a skoro průhlednou Christin. Leo zablikal baterkou a děti šly blíž. Leo šel ještě blíž, ale zakopnul a spadl do jámy nezakopaného hrobu. Christin nakoukla a najednou zpívání pohaslo. „Hihi.“ Zaslechli. Byla to Christin. Přeletěla nad Leem a zase si začala zpívat. V ruce má plyšového medvídka. Christin byla už celkem daleko a tak vylezli z keře a nakoukli do jámy, aby mohli vytáhnout Lea. Nakoukli a v šoku jim přetekl mráz po zádech. Leo tam nebyl! Byly tam kosti! Jsou to kosti od Lea? Hledali ho kolem, ale nenašli ho!„ Takže je to pravda, že mizí lidi“ zakoktala Tony. „ Domů nemůžeme, když jsme řekli, že jsme u Niky, takže nám zbývá zůstat v lese.“ Oznámil David. „ Ne, půjdeme do hotelu pod jménem tety Mayerové.“ Rozhodl Jack. „ Jo, ale teď tam nikdo nebude, takže dneska musíme zůstat tady.“ Řekla Sue zděšeně. Chvíli hledali Lea a pak šli po hlase zakleté Christin. Už ji našli. Schovali se do keře. Christin začala blikat a pokaždé když blikla, tak než se zase objevila, tak se ukázal omámený, spící a na smrt vystrašený Leo. Stekl jim mráz po zádech, ale aspoň věděli, že nezmizel, ale unesla ho Christin. Najednou přestala blikat a byla zase normální. Najednou zmizela. Dětem se ulevilo. „Baf!“  Vybafla na ně Christin, ďábelsky se smála a proletěla jimi. Vylekala je a uspala. Ráno se vzbudili a mlha zmizela. Hledali Christin, jestli tam někde není. „ A nezdálo se nám to?“ zeptal se Mike. „ Ne. Není tu Leo.“ Řekla zklamaně Tony a ještě jednou se podívala po Leovi a zklamaně si povzdechla. Vrátili se k hrobu zakleté Christin a prozkoumávali hrob. Nic tam nebylo, ani kytka. Zdá se, že ji neměl nikdo rád. Vyšli z lesa a šli do hotelu. Dostali pokoj číslo patnáct. V pokoji bylo šest postelí, gauč, televize a koupelna. Byly tam tři skříně. Stěny jsou oranžové a byl tam zelený koberec. Večer šli zase do lesa, ale tentokrát jich bylo pět. Znovu pozorovali Christin. Tentokrát zmizel David. Ale pořád Christin pozorovali a tentokrát mnohem důkladněji. „Zase vy?“ zasyčela Christin a zmizela. Mlha pořád byla. Nyní byli pozornější. Christin jimi proletěla a jediná Sue stihla uhnout. Ráno se zase probudili a chyběl David se Sue. „ Davide! Sue!” Volali, ale nikdo se neozval. Hledali je, ale nenašli. Každý den tam chodili a pokaždé bylo o jednoho méně. Zbyla jenom Tony. Tony je nejmladší a je hodně vyděšená. Večer stála před lesem a tak se bála, až se rozplakala. Nemá po boku své bratry a sestru. Musí prokázat velkou odvahu, aby své sourozence zachránila. Rozsvítila si baterku a vešla do lesa. V ruce měla tulipán. Za chvíli slyšela zpívání. Tonče začaly téct slzy. Šla za hlasem, až ji potkala. „Co ty tu?! Vypadni! Dělej! Nech mě být!“ Zakřičela Christin a stiskla svého medvídka. „Proč to děláš? Proč jsi taková?“ ptala se v rozpacích Tony. „ Ublížili mi! Maminka se mě zastala a chtěli ji zabít! Pomohla jsem jí a oni mě zabili! Chci pomstu!“ křičela Christin, až se rozplakala. „Chápu, že ti ublížili, ale nemusíš se mstít! Víš, že teď jsi úplně stejná jako ti, kteří ti ublížili?!“ Volala Tony na Christin. Najednou z ní vycházeli blesky a její oči červeně zářili. Vítr byl tak silný, až se Tony musela přichytit větve. „ Ne nejsem! Nech toho!“ křičela plná zlosti Christin. „ Nenechám! Chápeš, že minulost nejde změnit, ani vrátit?! Zkus najít svůj klid!“ Křičela Tony přes ohlušující vítr. „Přestaň! Přestaň“ volala Christin a zmáčkla svého medvídka ještě silněji. Tony udělala krok a pustila se. Přes hodně silný vítr se dostala ke Christin, skočila po ní a pořádně ji objala. Christin se trošku uklidnila a rozbrečela se. Tony ji nepustila a Christin se uklidnila úplně. Vítr pominul a z Christin už nevycházely blesky, ale i tak Tony cítila elektrický proud v těle. Christin pomalu mizela, až zmizela úplně. Tony ležela celá vyčerpaná na zemi. Za chvíli přiběhli ostatní se zbytkem zmizelých lidí. „ Tony!“ volali. Přiběhli k ní a objali ji. „ Musela si být teda hodně odvážná“ obdivovali ji ostatní. „ Děkujeme“ poděkoval jí jeden pán. Potom šli k hrobu Christin a dali jí tam tulipán. Mike zapálil svíčku. Z klacků jí vyřezali medvídka a šli zpátky domů. Ve zprávách bylo, že zakletá Christin našla svůj klid a už se nevrátí. Nakonec Tonče poděkovalo celé město a teta Kate si jich začala vážit.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář